O psech platí velice známé přísloví, které říká, že je tento mazlíček nejlepším přítelem člověka. A je tomu skutečně tak! V některých případech to platí dokonce dvojnásob. Jedná se o asistenční psy, kteří jsou speciálně vycvičeni pro lidi, jež jejich pomoc opravdu potřebují.
První asistenční psi byli určení pro nevidomé. Jejich výcvik začal někdy v 70. letech minulého století ve Spojených státech amerických. Netrvalo dlouho a přišlo se na to, že se jedná opravdu o skvělou a velice prospěšnou věc, zakrátko na to se tito psí pomocníci začali cvičit po celém světě. Každý pes je cvičen přímo pro konkrétní osobu. Musí tedy zvládat základní požadované úkony plus ty, které vyžaduje daný pacient. Výcvik není žádnou lehkou záležitostí.
Vše samozřejmě začíná u štěněte, které se narodí fence v organizaci, zabývající se výcvikem asistenčních psů. Přibližně ve věku 8 týdnů se štěně přesunuje do adoptivní rodiny dobrovolníka, jenž se o něj bude starat a učit jej základní úkony. V jednom roce je pes připraven k výcviku, a tak se dostává zpět do cvičební organizace, kde jej prohlédnou a určí, zda je k poslání pomáhat lidem vhodný. Pokud jde vše bez problémů, nastupuje pejsek na cca osmiměsíční přípravu na službu, jejíž závěrem je splnění mezinárodní zkoušky. Se svým novým páníčkem v podobě pacienta se pes poprvé setkává ve věku 3 měsíců a od této doby se spolu shledávají, aby si na sebe zvykli. Velkou nevýhodou je, že v České republice nejsou tito psi hrazení státem.
Asistenčních pejsků rozlišujeme několik druhů. Nejčastěji je to vodící pes, určen pro nevidomé a krátkozraké osoby. Jedná se hlavně o labradory nebo zlaté retrívry, kteří zvládnou kromě správného vedení třeba i najít telefonní budku, nádraží, podávání předmětů, upozornění na překážky nebo schody, a dokonce najde i prázdné místo v dopravním prostředku. Signální jsou určeni pro neslyšící, ale také pro alergiky a astmatiky. Dokážou spolehlivě rozeznat jednotlivé zvuky, jako například zvonek u dveří, plačící dítě, požární hlásič, zvuky nejrůznějších spotřebičů v domácnosti a někteří rozpoznají i pach chemikálií a přicházející záchvat, takže spolehlivě přivolají potřebnou pomoc. Další jsou pro tělesně postižené, a to nejen pro vozíčkáře. Tohoto člověka umí dokonale obstarat, protože zvládají podávat předměty, vysvlékat člověka, zhasínat a rozsvěcet světla, nakupovat, vytahovat z pračky prádlo, vést invalidní vozík a spoustu dalších neuvěřitelných dovedností. V dnešní době už máme taky takzvané terapeutické pejsky, kteří představují oporu pro pacienty s duševní poruchou a pomáhají mu i prostřednictvím relaxační terapie.